Dneska pro vás mám takový speciální díl o jídle. Jak někteří víte, o jarních prázdninách jsem byla v Dubaji (články zde). Měli jsme polopenzi a co bylo super, tak jsme si každý den mohli vybrat jestli půjdeme na snídaní a večeři, nebo snídani a oběd. Jelikož obědy byly od 12 do 15 hodin, většinou jsme volili právě tuhle variantu. Musím říct, že tam měli hodně velký výběr jídla a všechno chutnalo naprosto skvělě. Hodně jídel bylo poměrně dost pálivých, ale to mi vůbec nevadilo. Našly se teda i taková jídla, která jsem nemohla ani polknout, jak moc pálela, ale většina byla moc dobrá. Taky co se dezertů týče, tak byly všechny naprosto výborný. Aby jste se mohli podívat, tak jsem pár jídel vyfotila, tak pojďme na to. Hezký zbytek dne :).

Opravdu ráda cestuju a je mi jedno jestli do zahraničí nebo jen po České republice. Prostě strašně ráda někam jezdím a poznávám nové věci. Mám to štěstí, že jezdíme poměrně hodně do zahraničí, s mamkou jsme milovníce teplého počasí a moře, takže moře v létě je nutnost :D. Upřímně už si letní prázdniny bez moře ani nedokážu představit. 

Když jsem byla menší, vůbec mě nebavilo chodit po hradech a zámcích. Né, že by se to nějak výrazne změnilo, ale přeci jenom už to není takové utrpení jako dřív :D. A když je to nějaký pěkný hrad nebo zámek, tak mě to někdy dokonce i baví.

Přece jenom se dneska zaměříme na to, proč miluju cestování hlavně do zahraničí.

1. Změna prostředí

Určitě znáte takový ten pocit, kdy víte, že změna prostředí by vám prospěla. A přesně v tomhle je cestování naprosto skvělý. Člověk vypadne ze stereotypu každého dne.

2. Nová místa

Na žádné dovolené jsme pouze neleželi u moře. Většinou si půjčíme auto a projíždíme ten ostrov/oblast tak, abychom toho poznali co nejvíce. Samozřejmě máme i dny u moře, ale snažíme se to dělat tak nějak napůl, což je podle mě skvělý, protože v tom, že někdo jede na nějakou dovolenou do nějaké země a pak to celé proleží na pláži, nevidím moc smysl. To mu pak výjde nastejno do jaké země jede.

,,Better to see something once than to hear about it a thousand times."

3. Nové jídlo a kultura

Tohle pozoruji až v posledních letech, že ráda ochutnávám nová jídla a snažím se vždy ochutnat co nejvíce to jde z místní kuchyně. Také se snažím u moře jíst více mořských plodů a obecně potravin, které doma nemáme běžně. Všechno se má využít na maximum.

4. Odpočinek

Nemáte téměř žádné povinnosti a nikdo po vás nic nechce. Můžete se koupat, můžete tupě zírat do vln :D. Můžete ráno běhat, můžete poslouchat písničku a hlavně můžete vypnout a nepřemýšlet neustále nad něčím, jak je to ve školním roce. Každý potřebuje odpočinek a proto někam odjet je to nejlepší co pro sebe můžete udělat.

5. Těšíte se domů

Zní to možná zvláštně, ale vždy když se odněkud vrátím, jsem ráda, že už jsem doma a je všechno tak jak obvykle. Snad mě chápete. Změna prostředí je fajn, ale doma je doma. Ono když člověk pořád sedí doma a nepoznává nic jiného, tak si ani neuvědomí, jak to má doma vlastně hezký.

Normálně by se to zřejmě mělo jmenovat těstovinový salát s tuňákem, jenomže v tomhle mém salátu těch těstovin zas až tolik nebylo :D. Proto ten název. Jako malá jsem tuňáka moc ráda neměla, ale v poslední době ho mám stále radši a radši. Hlavně tenhle salát je udělaný poměrně rychle, je to skvělá večeře a ještě se řadí mezi takové ty zdravější recepty. 

Co se všechno v salátu nachází:

Pěkné nedělní odpoledne :).

Konečně se udělalo krásné počasí, i když u nás teď momentálně prší, ale je to takový ten deštík, kdy přesto že prší, venku je teplo. Takže mi to ani nevadí. Dopoledne bylo nádherně a doufám, že to tak už zůstane. Přeci jenom je květen.

Protože je dneska den matek, byli jsme se jako každoročně podívat na akademii, kterou k této přiležitosti nacvičuje škola, to které jsem chodila na první stupeň na základku. Měli to dobře nacvičené, ostatně jako vždycky. 

Úplně jsem si zvykla na to, že jsou pondělky volné, takže se mi do školy opravdu nechce :D a vsadím se, že rozhodně nejsem sama. No budeme to muset nějak přežít, už jen necelé dva měsíce :). 

Krásné pondělí! :)

Ozývám se po trošku delší tobě, ale znáte to - škola, škola a zas škola :D. 

V sobotu se konal v Brně Majáles, na který jsem samozřejmě šla a těšila jsem se na něj už nějakou tu dobu. S kamarádkou jsme kupovaly lístky už snad někdy v prosinci a říkaly jsme si, že ještě půl roku, jak dlouhá doba to je. No a teď už je to za náma. 

Jeli jsme já, moje nejlepší kamarádka a pak ještě jeden kamoš, co s náma chodil na základku. Vzhledem k tomu, že byl Majáles letos v sobotu, rozhodli jsme se, že se zúčastníme i průvodu, který začínal v 10:45. Celý průvod se šel přibližně hodinu a čtvrt a hezky jste tam chystli takovou tu dobrou atmosféru, určitě víte co myslím :D. Při vstupu do areálu jsme dostali program i když už jsme dopředu věděli, co za skupiny tam hraje a na co půjdeme. 

Jako prvního jsme si vybrali Sebastiana, od kterýho já osobně moc písniček neznám, ale některé jo a navíc z těch třech, co hráli jako první nám byl nejsympatičtější. Po Sebastianovi přišlo na řadu Atmo music, kteří byli na stejné stagi, takže jsme ani nemuseli nikam přecházet. To bylo super. Zazpívali jsme si, zaskákali jsme si, no prostě paráda. Po Atmu jsme chtěli jít na Paulieho, od kterýho známe sice jen dvě písničky, ale stejně jsme měli strašnou žízeň a tak jsme Paulieho vyměnili za frontu na pití :D. Jako další vystoupení nás čekalo Mandrage, který bylo taky super. Od nich znám hodně písniček, takže to si člověk ten koncert hned jinak užije. Chtěli jsme jít ještě na Tomáše Kluse a na No name, ale to nám moc nevyšlo a z části za to mohly i věškerý fronty na jídlo, pití na hlavně záchody. 

Už se to pomalu schylovalo v největším koncertům celýho Majálesu a právě tady jsme se s děckama rozdělili. Každý chtěl jít na něco jinýho. Katka s Vojtou šli myslím na Rybičky 48 a já šla s jinýma děckama na Marpa & TroubleGang. Vystoupení začínalo v deset a my jsme tam šli čekat už chvíli po deváté, abychom měli dobrý místa. Rozhodně bych to vyhodnotila, jako nejlepší koncert a nejlepší show celýho Majálesu. Možná to bude tím, že je poslouchám a znám snad všechny písničky co hráli, ale fakt se mi to strašně moc líbilo. Bylo to fakt super a myslím, že jsme si to užili.

Celej Majáles bych zhodnotila jako opravdu vydařenej, hlavně i proto, jak krásný počasí bylo. Přišlo mi až neuvěřitelný, že v pátek pršelo v sobotu bylo nádherně, teplo a sluníčko a včera už zase pršelo. Vyšlo to nejlíp jak mohlo. Myslím, že může s jistotou říct, že příští rok jdeme znovu. Moc fotek nemám, protože jsem si to chtěla hlavně užít a ne jen úplně všechno fotit, což doufám chápete :).

Tak kdo z vás po včerejšku uschne stejně jako já? :D doufám, že tu nejsem sama. Máme další měsíc za sebou a to znamená, že jsem tady se shrnovacím článkem, co všechno se za minulý měsíc událo. Řekla bych, že duben byl ve znamení aprílového počasí a doufám, že už to bude jen a jen lepší, přeci jenom bychom si zasloužili hezčí počasí, než nekonečné střídání deště, větru a sněhu. Nemyslíte?

Hned prvního dubna jsme se s kamarádkou vypravily na nákupy do Brna, kam jsme se chystaly snad už od prosince. Ve Vaňkovce se zrovna konal nějaký fashion víkend, nebo něco na ten způsob, takže přes celou Vaňkovku hrála hudba a bylo tam ještě více lidí než obvykle. Poprvé jsem ochutnala sorbet ve Fruitysimu a musíte si tam na něj zajít. Mě jako milovníka veškerého ovoce to fakt hodně chutnalo. O den později slavila moje prababička 85 let, tak jsme byli na takové menší oslavě, ale bylo to fajn.

Čekali nás velikonoční prázdniny a protože kamarádka měla být sama doma a navíc měla pár dní před prázdninami narozeniny, domluvily jsme se, že u ní budu spát, aby se tam nebála a aby jsme ty narozeniny tak nějak oslavily. Tak jsem upekla dort a ačkoliv mě pečení zas až tak nějak moc nejde, dort se mi povedl. Byla jsem tam na 3 dny a jeden den jsme byli na bowlingu, kde jsem kupodivu jednu hru vyhrála. 

Také jsem po druhé v životě jedla sushi. Když nás naši poprvé před nějakýma čtyřma rokama vzali na sushi, nikoho to moc nenadchlo. Mamka se ale rozhodla, že tomu dáme ještě jednu šanci, ale že zvolíme jinou restauraci. Tentokrát jsme z toho byli všichni strašně moc nadšení a brzy tam pojedeme znovu. 

Školní exkurze do Prahy. To je asi ta největší událost z celého dubna. Od 19.4 do 20.4 jsme hlavně v rámci češtiny navštívili naše hlavní město. Byla jsem zde už několikrát, takže mě nic nepřekvapilo :D. Celý výlet byl i přes špatné počasí dobrý, jen jsem byla fakt šťastná když jsem přijela domů. Určitě jsme navštívili hodně zajimavých míst (Stavovské divadlo, Loretu, Staroměstskou radnici a další). Byli jsme také na večerním představení Když ptáčka lapají o kterém jsem psala zde.

Blíží se pomalu konec a s tím poslední akce, která proběhla v neděli - čarodějnice. Nevím, jak to chodí ve městěch, ale na vesnicích je většinou jeden velký oheň a pak si osotní dělají menší ohýnky kolem. Poslední tři roky jsem nebyla na čarodky u nás, ale vždycky jsem jela pryč za kamarády. Letos tomu nebylo jinak a byly to snad jedny z nejlepších čarodějnic. Všechno bylo tak hrozně v pohodě. Akorát teda byla zima, což u ohně vůbec nevadilo.

A co váš duben? Událo se něco zajimavého? :)