Miluju Řecko, opravdu. Letos jsem tam již byla po páté, ale téměř pokaždé jsme byli na jiném ostrově. Nejvíc na Řecku se mi líbí to, jak tam lidi nic moc neřeší, jsou všichni veselí a milí a hlavně, je tam překrásný moře.

Tento rok jsme zamířili na Krétu - největší s řeckých ostrovů. Letí se tam pouze dvě a půl hodiny, což se dá vydržet. Odlétali jsme v 4 hodiny ráno z Ostravy a už o půl 8 místního času jsme se hlásili z Kréty. Přistání bylo ovšem něco šílenýho. Bouchlo to s náma o zem fakt hodně, až jsme se báli, jestli se něco nestalo. Každopádně jsme to přežili ve zdraví.

Po přibližně 40 minutách nás autobus vyložil u našeho hotelu a jelikož ubytovávali až od 12, šli jsme se podívat na molo přímo pod hotelem a následně na pláž, která byla vzdálená přibližně 600m. A to moře? Bože neskutečně krásný o výhledech z restaurace našeho hotelu ani nemluvě. Fakt nádhera. Měli jsme all inclusive a začínali jsme obědem. Jídlo bylo dobré, ostatně jak už to většinou v hotelech bývá :D. Rozhodně si nemůžu stěžovat.

První dva dny jsme strávili na pláži, moře bylo krásně teplé a byly i docela velké vlny. Brácha a sestřenice navíc měli s sebou lehátka, takže houpání na vlnách se stalo naší nejoblíbenější činností. Třetí den jsme si půjčili auto, že se pojedeme podívat na jednu pláž, která byla vzdálená něco kolem 3 hodin cesty, následně koupíme olivový olej, protože to je pro Řecko klasika a ještě se pojedeme podívat na jednu vyhlídku. A jak to celé dopadlo? Byla to jedna velká komedie :D. Na vyhlídku jsme dojeli, nebo jsme si to asi první dvě hodiny mysleli (pak jsme zjistili, že to vůbec nebylo ono, ale výhled z toho byl, tak co). Mezi tím jsme nějakou pláž vzdali, protože jezdit po těch silnicích bylo opravdu něco. Vůbec neuznávají něco jako přednost zprava a obecně nějaká silniční pravidla je vůbec nezajímají. Když jsme asi po dalších třech hodinách jízdy v autě, které naštěstí měli klimatizaci našli továrnu na olivový olej, měli jsme radost, že jsme uspěli alespoň v něčem. Celý výlet jsme zakončili nákupem v Lindlu, protože jsme potřebovali nějaké pomerančové džusy. S koupáním to dopadlo tak, že jsme si šli zaplavat na naše molo a byli jsme neskutečně spokojení, když jsme se po tom celém dnu schladili.

Následující dny probíhaly hodně podobně, jako kdy před autovým výletem. Poslední tři dny bylo zataženo, jeden den dokonce pršelo, ale o to byly větší vlny, takže nám to vůbec nevadilo, spíš naopak. Večery jsme strávili po většině u baru, byl tam vážně moc příjemnej barman, kterej měl neustále dobrou náladu :).

Krétu jako ostrov bych vám rozhodně mohla doporučit a jestli někdy v Řecku budete, tak musíte vyzkoušet Gyros v pitě a klasickej řeckej jogurt s medem. Měla jsem ho na snídani každý den a vážně mi moc chutnal.

Týden utekl jako voda a my jsme se museli odebrat zpátky domů, nikomu z nás se nechtělo, ještě tak týden bychom tam jistě zvládli :).  Můžete se těšit i na video, ale momentálně mám plnou paměť v počítači, takže bude někdy později :). 

Tenerife je jeden z Kanárských ostrovů, není ten největší, ale rozhodně stojí za to ho navštívit. Patří Španělsku, stejně jako zbytek Kanárských ostrovů. Já měla tu možnost minulé léto a rozhodně jsem ráda, že jsem se tam podívala. Mám tady pro vás pár tipů, co nezapomenout navštívit, na jakou pláž se podívat a tak podobně. Je možné, že tenhle článek někdy někdo využijete, když se rozhodnete Tenerife navštívit :).

1. Candelaria 

Město, ve kterém samo o sobě zas až tak nic moc není, až na posvátné místo (nejvýznamější chrám na Kanárských ostrovech), baziliku Pany Marie ke které stojí za to se podívat.

2. Playa de Las Tenesitas

Nejznámější a prý nejkrásnější pláž na celém ostrově. Já si to teda úplně nemyslím, ale stojí za to, se tam jet podívat. Pláž je uměle vytvořená a tak je tam narozdíl od zbytku ostrova žlutý písek (ve většině částí strova je písek černý, protože Kanárské ostrovy jsou sopečného původu). Nedaleko od břehu jsou vytvořené protivlnové bariéry, takže vlny zde opravdu nepotkáte. Ale za návštěvu to stojí.

3. Pico de Teide

Největší hora Španělska (3781 m. n. m) se tyčí právě na tomto malém ostrově. Krajina tam je hodně kamenitá, ale byli jsme z toho úplně uchvácení, když jsme tudy projížděli. Navíc, když se dostanete opravdu hodně vysoko a podíváte se dolů na město, uvidíte, jak se nad městem drží mraky.

4. Masca

Od nejvyšší hory k nejzapadlejší vesničce na ostrově, kde jsou mimochodem mnohem hezčí silnice, než je naše D1 :D. Nedělám si srandu. Ovšem abyste se tam dostali, musíte sjet po velmi dlouhé a hlavně velmi úzké silnici, kde mají dvě auta opravdu problémy se vyhnout.

5. Los gigantos

Tohle není zas až takový must-see jako ty předešlé, ale když kolem toho budete projíždět, určitě se zastavte a koukněte se. Jedná se o obrovskou skálu, která je opravdu, opravdu obrovská. Rozhodně má svůj název oprávněně.

6. Garachico

Zlatý hřeb dnešního článku. Sem rozhodně musíte jet. A o čem to vlastně mluvím? O přírozdních jezírkách, které se vytvořili díky přílivu a odlivu. Voda je zde sice studená, ale dá se to přežít. Navíc je tu krásně průzračná voda, takže se vám tu bude určitě líbit. Vážně, neudělejte tu chybu, že byste Garachico nenavštívili :).

Doufám, že se vám dnešní článek líbit a že pokud někdy pojedete na Tenerife, nebo se tam letos v létě chystáte tak si na mě vzpomenete :).

Určitě nejsem sama, kdo nemá v létě chuť na těžká a hutná jídla. Nejraději mám rychlé a jednoduché omáčky ve většina připádech na špagety nebo s rýží. Když jsem nad tím tak přemýšlela, došla jsem k názoru, že dvě potraviny, bez kterých bych nepřežila léto jsou rajčata a cukety. Od minulého roku na tom došlova ujíždím :D. Ne vážně, strašně mi to chutná, právě třeba se špagetami. A tak takhle jednoho dne vznikl tenhle vegan-friendly recept, který je ideální právě na léto.

Budeme potřebovat:

2 cibule

2 střední cukety

olivový olej

rajčata (čerstvá nebo v konzervě)

sůl

pepř

Posup:

Nejprve si nakrájíme cibulku a osmahneme do zlatova na kapce olivového oleje. Poté přidáme na malé kostičky nakrájené cukety a restujeme přibližně 5 minut. Až už se nám zdá dostatečně měkká přidáme nakrájená rajčata (případně rajčata v konzervě) a vaříme. Vše osolíme a opepřímě (s pepřem opatrně, ne jednou jsem to s ním přehnala :D). Po nějaké chvilce rajčata pustí vodu a trvá přibližně půl hodinky než se voda vypaří. Mezi tím si uvaříme špagety. Pokud nejste na veganské stravě, můžete pak výsledek posypat sýrem :).

Poděbrady, město kousek od Prahy, asi dvě a půl hodiny cesty rychlíkem. Přesně tam jsme se s mamkou, tetou a bráchem vydali ve středu 5.7. A proč? Babička je tam v lázních a tak nás napadlo, že by nebylo špatné ji navštívit, koneckonců v Poděbradech nikdo z nás předtím nebyl. Teď bych vám o našel výletě a celkově o tom městě ráda něco pověděla.

Cesta

My osobně jsme jeli rychlíkem do Kolína a v Kolíně jsme přestupovali na další rychlík přímo do Poděbrad. Cesta trvala kolem 2 a půl hodiny a proběhla úplně bez problémů. Nádraží v Kolíně je sice trošku větší, ale dá se tam v pohodě zorientovat. Takže pokud byste někdy chtěli navštívit Poděbrady, vlak není vůbec špatná volba :).

Prostředí

Lázaňské město, takže kolonády, parky, fontány, kavárny na každém kroku a tak podobně. Super atmosféru však navozovaly ohromně vysoké lípy v hlavním parku, který byl opravdu rozlehlý. Všude byli lavičky, lidé lízali zmrzlinu, nebo si jen čvachtali nohy ve fontánách a nebo se jenom tak procházeli. Působilo to na mě úplně letním dojmem, což bylo zapříčiněno možná i tím, že jsme měli nádherné počasí. V parku se taky nacházelo takové jakoby koryto, kde tekla voda a dalo se v tom procházet, rozhodně je to dobrý v létě, kdy je teplo a každé schlazení příjde vhod.

Kavárny

Určitě stojí za zmínku kavárna Viola, která zvenku nevypadá nic moc, ale vevnitř má moc pěkné prostředí. Hlavně tam dělají skvělé zákusky. Já si dala tiramisu a ledový kafe a to tiramisu bylo strašně dobrý. Brácha si dal horké maliny se zmrzlinou a prej to bylo taky super. Takže určitě můžu doporučit :).

Restaurace

Bílá růže - babička říkala, že kdo byl v Poděbradech a nenavštívil Bílou růži, jako by tam vůbec nebyl. Proto jsme ji ani my nevynechali. Kolem půl 1 tam bylo opravdu narváno, takže asi je vážně nejlepší. Jídlo bylo dobré, určitě si tam vybere skoro každý a cena byla taky docela v pohodě. Za pět lidí jsme celkově platili nějakých 680 korun, což mi nepřijde až tak zlé.

Zmrzlina

Jednoznačně Adria. Řeknu vám, že lepší zmrzlinu jsem v životě neměla. Ještě jako bonus měli hrozně moc příchutí na výběr, takže jsem nevěděla, kterou si dát - nakonec to vyhrála pistácie a kinder bueno a panebože, já z toho jak to bylo dobrý, nemohla ještě další hodinu :D. Vážně. I když nejste fanoušci zmrzliny, tak tady si ji musíte dát, to by byl hřích :D.

Zajimavost

Mají zde hodiny z kytek, kde rafičky skutečně ukazují kolik je hodin. Také součáští je z netřesků poskládané datum, které se každý den mění. Kousek od hodin je v ohrádce trpaslík, který každou čtvrt hodinu bouchne kladívkem o muchomůrku stojící před ním - nejprve jednou, pak dvakrát, ve 3/4 třikrát a v celou hodinu čtyřikrát.

Kdo sledujete nebo jste viděl alespon jeden díl Ordinace v růžové zahradě 2, mohlo by vás zajímat, že se zde nachází Valšíkova vila.

Celkově, bych vám Poděbrady jako město mohla jedině doporučit. Je to tam moc hezké a než to celé projdete, zabere vám to klidně i celý den. Navíc pokud jsme takovej ten ,,kavárenskej" typ, tak se vám tu bude extrémně líbit, to mi věřtě :).

Tolik jsem se těšila na prázdniny, že jsem skoro nemohla dočkat konce školního roku. Teď už je skoro čtvrtina za náma, ale nad tím nechci vůbec přemýšlet. Opravdu hrozně moc jsem se letos těšila, až skončí škola a nebudu se muset dva měsíce učit. Určitě nejsem sama. A jaké jsou teda moje plány?

Asi největší věcí je, že odlétám příští týden na dovolenou. Letíme do Řecka na Krétu a už se moc těšíme, přeci jenom moře, kdo by se tam netěšil. Po delší době jedeme i se sestřenicí, bratrancem, tetou a strejdem, takže to bude zase něco trošku jiného, ale já si myslím, že si to užijeme. Tentokrát letíme z Ostravy, tak jsme na to všichni docela zvědaví, protože odtud jsme ještě neletěli.

Začátkem srpna jedeme na pár dní na Šumavu. Poslední dva roky jezdíme takhle 4 rodiny, takže nás jede opravdu hodně. Tohle je taková spíš turistická dovolená, dky budeme vyloženě chodit každý den a prozkoumávat okolí :).

Hned druhý den po příjezdu ze Šumavy, jedu jako instruktor na místní tábor, kde jsem byla i minulý rok a už se vážně těším, je to takový pohodový týden. Většinou nejsou žádné problémy a je to jen sranda. Ovšem když jdeme spát ve dvě ráno o půl šesté se už začnou budit děcka a dělají bordel, tak to zas tak super není :D, ale s tím se musí počítat.

Dál taky máme s kámoškou naplánovaných pár věcí, které bychom chtěly za prázdniny stihnout, tak snad se nám to povede. Rozhodně si myslím, že to bude patřit k opravdu dobrým prázdninám. S kamarádem chceme taky chodit víc ven než přes školní rok, tak uvidíme, jak se to všechno zvládne :).

A co vy a vaše plány na prázdiny? Jedete někam do zahraničí? :)

Venku je bouřka, blíská se na všechny strany a každou chvíli se ozve hrom. Cítím se teď trošku zahanbeně, že jsem se tu skoro měsíc neukázala, ale znáte to, konec roku, škola, pořád jsme psali testy, takže druhý a třetí týden června byl docela hodně kritický. No a ten čtvrtý? Ten jsme jezdili se školou na výlety a tak podobně, takže na blog nebyl nějak čas a popravdě ani chuť. Potřebovala jem si odpočinout. Každopádně jsem zpět a mám nachystané nějaké ty články, tak se můžete těšit.

Jak jste ukončili školní rok? Já musím za sebe říct, že mnohem úspěšněji, než jsem čekala. Statečně jsem ukončila druhák s vyznamenáním, takže snad chápete, že jsem to poté musela taky řádně olsavit :D. Ne nedopadlo to nějak příšerně, zas se bát nemusíte. 

Červen byl ve znamení nádherného počasí, takže jsem si ho užila, trošku mě štve, že teď, jen co začaly prázdiny, se docela ochladilo, ale snad se to brzy zase zlepší a budou tropické teploty (jsem ten typ, co je fanoušek víc léta, než zimy). Mám to po mamce, obě milujeme léto a teplé počasí a hlavně sluníčko. Tak snad se ho letos v létě dočkám.