Jako každý rok, mám i letos prázdninové plány. Vždycky nad tím s mamkou přemýšlíme pomalu do prosince a krátíme si tak čekání na teplejší počasí. Nedokážu si představit, že bych celé dva měsíce měla sedět doma a nepodnikla ani sebemenší výlet. Prázdniny si má člověk užít, když už se jich konečně dočká. Navíc jsem už na to zvyklá, že každý rok někam jezdíme. Tak pojďme na to :). 

1. Řidičák 

Jelikož je mně osmnáct, dělám autoškolu a myslím si, že závěrečné zkoušky mně výjdou na začátek prázdnin (čekám druhý týden v červenci). Upřímně se toho už teď docela děsím, ale snad to nějak zvládnu. Jízdy zatím docela kazím, ale přece žádný učený z nebe nespadl.  

2. Mořeeee

Bez dovolené u moře si snad nedokážu představit letní prázdniny. Jsem na to už tak zvyklá. Letos padl výběr na Mallorcu, kde jsme ještě nebyli. I když máme u nás taky tropické teploty, u toho moře je to přeci jenom takové jiné. Jestli jste někdo na Mallorcu byli, určitě uvítám různá doporučení na pláže a místa, určitě si plánujeme půjčit auto. 

3. Budapešť

Nikdy jsem v Maďarsku nebyla a Budapešť je prý krásné město. Jedeme tam s mamkou a bráchou jen na pár dní, každopádně se těším. Takže pokud máte nějaké tipy, co v Budapešti navštívit, nebo kam si zajít na jídlo, budu ráda, když mi to napíšete. 

4. Nezapomínejme na Česko

Bez výletů po Česku by to nebyly prázdniny. Každý rok jezdíme na pár dní na nějaké místo buď v Česku a nebo u našich sousedů na Slovensku. Letos padl výběr na Jizerské hory. Chození po horách a celkově v přírodě mám rok od roku raději. 

5. Tábor 

Teď jsme se přesunuli do druhé poloviny srpna, kdy doufám ještě nebudu mít deprese z toho, že se čtvrťák blíží rychlostí blesku. Každoročně jezdím na náš vesnický tábor a letos to bude už třetí rok, co jako instruktor. Vzdycky je to jeden z nejlepších týdnů o prázdninách, protože si užijeme hodně zábavy a je to takové na pohodu. 

A co vaše plány na léto? Jedete do zahraničí, nebo zůstanete v Česku a nebo skombinujete oboje? 

Hned den po tom, co jsem se vrátila z vodáku jsem se vypravila na Avon pochod 2018 do Prahy. Myslím, že všichni víte, o co se jedná, ale kdyby přesto někdo nevěděl, je to pochod za zdravá prsa, který pořádá Avon a vstupenkou je růžové tričko, které si koupíte. Pánska trička byla šedá a dětská světle modrá. Přijde mi to super zúčastnit se nějaké takovéhle akce a tím přispět na dobrou věc. 

Přesně tak nějak se všichni zdraví na vodě. Jelikož jsme ve třetím ročníku, tak nás letos čekal vodácký kurz. Od pondělí do pátku, klasika. Doufala jsem, že budeme mít pěkný počasí, protože na tom strašně záleží. A taky, že se nám to splnilo, na lodích jsme mohli sedět v kraťasích a tričkách na ramínka téměř všechny dny kromě čtvrtka. 

V pondělí ráno jsme vyrazili směr Veselí nad Lužnicí a vzali jsme to s krátkou zastávkou v Táboře. Ubytování jsme byli kousek od Veselí v takovém kempu, kde byli chatky většinou po čtyřech a měli jsme polopenzi. Hned první den jsme si byli vyzkoušet, jaké to na těch loďkách vlastně je. Ze začátku mně to přišlo strašně nestabilní, ale zvykla jsem si. Strašně jsem se bála, že se tzv. cvakneme (překlopíme se od řeky), ale naštěstí, jsme byli šikovní a zůstali jsme krásně suší. 

Co si budeme povídat, ale na školním kurz na střední škole moc v noci klid není. Byla jsem ráda, že jsem naspala něco kolem 5-6 hodin. Sice přerušovaně, ale lepší než nic. Ono když člověk celý den pádluje tak je z toho takovej unavenej, i když jedna moje kamarádka měla pořád strašně moc energie, což jsem nechápala :D. 

Druhý den na nás nastoupili s nejdelší trasou - 19km po Nežárce. Ono se to nezdá, ale když máte takovou vzdálenost pádlovat, dá vám to pěkne zabrat. Navíc jedna loď praskla a tekla do ní voda, takže se v ní nedalo jet, tudíž jsme si ji já a můj splolujezdec zavázali za svoji a podstatnou části cesty jsme ji táhli. Myslím, že nemusím říkat jak jsem přijela do kempu totálně vyřízená a zralá tak akorát do postele. 

Ve středu, přesně uprostřed týdne jsme sjížděli Vltavu. Předtím jsme však navštívili Český Krumlov, je to fakt krásné město. Někdy bych si tam chtěla udělat cílený výlet a strávit tam celý den. Co se jízdy po Vltavě týče, délka trasy byla stejná jako předchozí den - 19km. Ovšem tentokrát to šlo mnohem líp, protože byl větší proud, takže jsme nemuseli tak moc pádlovat. Nevýhoda na druhou stranu byla, že bylo hodně kamenů, tudíž jsme si museli dávat pozor, aby jsme nenarazili. Na konci dne byla obrovská průtrž mračen, ale brzo to přešlo. Deštěm se ochladilo počasí, ale mně to nevadilo, bylo to docela příjemné po těch vedrech.

Předposlední den kurzu, poslední den na vodě - prý vodácká maturita. Čekala nás Lužnice, která byla prý Mekka vodáků a je tam pár těžkých úseků. Musím říct, že nám oboum v loďce to přišlo úplně v pohodě a myslím, že jsme si poslední vodu krásně užili. Po sjetí řeky jsme navštívili město Třeboň, kde už jsem předtim párkrát byla. Tam jsme měli velmi špatnou zkušenost s obsluhou v restauraci uprostřed náměstí, taková zahrádka venku, takže pokud tam někdy budete, nechoďte tam. 

Poslední den (dneska) jsme pouze navštívili Jindřichův Hradec, kam jsme museli jet, protože to bylo nařízený od školy, ale nikomu se tam moc nechtělo, ani těm učitelům ne. Navím spánkovej deficit se na nás všech začal pěkně podepisovat, takže se nám nic nechtělo. A pak uz jenom rovnou domů. 

Kurz byl super, ale už jsem se vážně těšila domů. Byli jste někdy na vodě?