Možná jste o téhle restauraci už slyšeli, možná také ne. Jedná se o restauraci v malé vesnici Čistá kousek od Litomyšle, kterou navštívil Polreich s pořadem Ano, šéfe.

Restaurace je zajimavá především díky tomu, že jde vaří pouze z bio potravin k penzionu patří i něco jako mini farma, kde můžete vidět prasata, kozy, husy, kuřata a vše, z čeho je jídlo v restauraci připravováno, což beru opravud jako velké plus.

Otevřeno mají od čtvrtka do neděle, takže během prvních tří dnů v týdnu, se tam ani nedovoláte. 

Co se jídla týče, bylo to vážně moc dobré. Já si dala krůtí prso s dýňovo-bramborovým pyré a bazalkovou omáčkou a bylo to vážně moc dobré. Porce velká. Ceny jsou sice vyšší, ale odpovídají kvalitě. Prostředí je moc pěkné, no ostatně posuďte z fotek, některé místnosti mně připomínali spíš zámek, než restauraci.

Restaurace je součástí penzionu, tudíž se zde dá i ubytovat, s tím ale skučenost nemám. Rozhodně vám můžu tuhle restauraci doporučit, pokud nejste vegani, tak si určitě přijdete na své. I pro vegetariány zde byly nějaké možnosti, jaké jídlo si objednat. 

O výletu do Benátek, který jsme s mamkou podnikly o jarních prázdninách jsem napsala už dva články (tady, tady). Byly jsme tam právě v době karnevalu, kterému jsem se rozhodla věnovat právě  dnešní článek.

Určitě je to velmi zajimavá tradice, která nám výlet krásně spestřila. Celý karneval trvá tři týdny a jde o to, že se po městě prochází lidé v maskách nejrůznějších barev, doplňků a tak podobně. Lidé si je fotí a oni si to vyloženě užívají. Potkáte masky, se kterými si jejich nositelé opravdu hodně vyhráli, kolikrát jsem až koukala, jak krásné masky lidé mají. Na druhou stranu zde uvidíte i naprosto přebarvené masky, k sobě se nehodící barevné kombinace apod.

Koná se soutěž o nejkrásnější masku, stejně jako další tradice, jako je například Let orla, nebo Let anděla. Ani jedno jsme neviděli, protože jsme výlet měly pojatý tak, abychom si vyhly těm největším návalů lidí, kterých je v Benátkách v době karnevalu opravdu hodně. Benátčané dokonce o víkendech omezují počet návštěvníků na Náměstí Sv. Marka na 20 tisíc, více lidí tam nepustí, takže si asi dokážete představit, jak to vypadá v ulicích.

Konec karnevalu (úterý před popeleční středou) se prý slaví opravdu ve velkém stylu, doslova teče aperol proudem :D.

Specialita karnevalu

Co se ještě jídla v období karnevalu týče, dělají tam takovou speicalitku - frittelle. Jedná se o něco podobného smaženým koblížkům, ale přeci je to trošku jiné. Samozřejmě jsme to musely ochutnat, že jo. Nejprve jsme ochutnaly takové ty základní bez náplně a to nás moc neoslovilo. Ale potom jsme narazily na takový jeden obchůdek, kde prodávali plněné čokoládou a vanilkovým krémem. Vyzkoušely jsme obě dvě varinaty a panebože, to bylo nebe v hubě. Vážně to bylo neskutečně dobrý. Takže pokud pojedete někdy v období karnevalu do Benátek, tak to rozhodně vyzkoušejte, v jinou dobu to neseženete.

Zima. Únor. Jarní prázdniny. Myslím, že lidé se dělí na dva tábory. První skupina tráví jarní prázdniny někde v teple, protože nemají rádi zimu a obecně upřednostňují více teplo. Naopak ta druhá skupina využívá toho, že je u nás sníh (když je) a odjíždí někam na hory. Kam patřím já? Těžko říct. Minulý rok jsem byla jak na horách tak i v teple, letos jsem však svoje jarní prázdniny z části strávila na horách. Konkrétně v Krkonoších.

Abych se dostala k hlavnímu tématu dnešního článku: co rozhodně přibalit do batůžku (kabele, kufru), když se rozhodnete strávit pár dní na horách.

1. Sladké (ovoce, sladkosti, tyčinky, muffiny..)

- my obvykle míváme na horách pololenzi a nebo dříve jsme jezdívali úplně bez stravy. Ovšem byla každý rok klasika, že pokaždé, když jsme přišli ze svahu, většinou v odpoledních hodinách, neměli jsme témř žádnou energii a všichni jsme sahali po něčem sladkém. V tom hoším případě se jedná o čokolády, sladké tyčinky a pod. v tom lepším o nějaké ovoce, popřípadě zdravé muffiny, cookies apod. Minulý rok jsem snědla tolik sladkostí za 5 dní na horách, že se mi tomu ani nechtělo věřit. Proto jsem letos vsadila na zdravější alternativu - raw tyčinky, ovoce a oříšky.

2. Krabička ,,první pomoci"

- tohle bych rozhodně doporučila a myslím si, že většina lidí něco podobného s sebou vozí. Nikdy nevíte, co se komu může na svahu přihodit, nebo zda se někdo neřízne při krájení jabka :D, jistě chápete kam tím mířím.

3. Společenské hry

- jezdíme na hory s tetou, strejdem, bratrancem a sestřenicí a já se snažím nestrávit těch pět dní pořád jen v kuse na telefonu. Přece jenom bychom měli trávit čas s těmi lidmi se kterými právě jsme a ne s lidmi na sociálních sítích. Minulý rok jsme měli s sebou karty a jak se nám hodily. Pokud s sebou přibalíte nějaké ty společenské hry, rozhodně neuděláte chybu.

4. Knížka

- kdy jindy přečíst nějakou knížku, nebo alepsoň pár stránek, než když se nemáte co učit? myslím, že ideálnější čas nenajdete. I kdyby to mělo být jen pár stránek před spaním, pořád je to lepší než nic. Navíc knížka a horký čaj/káva/kakao na horách, to zní úplně ideálně. Nemyslíte?

5. Plavky

- může to znít divně, ale několikrát se nám stalo, že jsme měli možnost jít plavat do plaveckého bazénu a věřte mi, krásně to uvolní svaly po lyžování a ještě se krásně protáhnete a to není nikdy na škodu.

6. Náhradní ponožky a rukavice

- tohle už je taková samozřejmost, ovšem někdy se může stát, že si řeknete: jedny rukavice mně stačí, vždyť já přece nepadám, lyžovat umím :D. A pak se divíte, když je špatný sníh, hroudy nebo něco podobného a máte po příchodu ze sjezdovky totálně promočené rukavice a v pokojíčku pouze jedno topení pro 5 lidí.

7. Krém na ruce a jelení lůj

- upímně si nemyslím, že by nějaká holka bez tohohle vůbec na hory vyjela, protože to je takové must-have, na které jsme všechny zvyklé. A rozhodně je to dobře. Moje ruce v zimě hodně trpí, protože mráz extrémně vysušuje, proto bych si pobyt na horách bez krému na ruce nebo jeleního loje nedovedla představit,

8. Dobrou náladu :)

- přece si to chcete užít, no ne?

Doufám, že vám nějaké moje typy budou ku prospěchu a určitě mi napiště, jestli vy máte nějaké to must-have při dovolené na horách :).

Pokračování našeho výletu do Benátek bude zaměřené tentokrát na tři nejznámější ostrovy: Torcello, Burano a Murano z čehož nejkrásnější a nejzajimavější je Burano. Ale postupně.

Torcello

Torcello je ostrov, nebo spíš ostrůvek, na kterém žije pouze 18 obyvatel, není tam ani nic moc k vidění a na celém ostrově se nechází tři kavárny a jeden hotel. Každopádně je tam takový klid, že tam prý jezdí některí členové z britské královské rodiny odpočívat. Nachází se zde dvě významné stavby a to kostel Santa Fosca a bazilika Santa Maria Assunta.

Burano

Ostrov pestrobarevných fasád. Věřte mi, že veselejší ostrůvek jste neviděli. Hned vám vysvětlím, proč má každý domeček jinou barvu fasády. Je to proto, že zde bydleli rybáři a když se vraceli po celém dni na moři domů, tak aby poznali, který dům je jejich nikdy neuvidíte několik domů stejné barvy vedle sebe. Pro Burano je také typická krajka, jejiž cena je ovšem poměrně hodně vysoká. 

Jsem si jistá, že si pestrobarevné domečky zamilujete stejně jako já. Navíc na ostrově panuje poměrně klid a pohoda.

Murano

Poslední z ostrovů je zaměřený na výrobu věcí ze skla, jako jsou vázy, lustry, ale i různé přívěsky, náušnice a tak podobně. Všechny skleněné výrobky se zde dělají ručně a lidé musí mít 15ti letou praxi, než je pustí do hlavní výrobny.

Nikdy bych nevěřila, jak jsou Benátky nádherné město. Druhou polovinu jarních prázdnin jsem strávila právě tam a jsem za to neskutečně šťastná, protože mě to vážně hodně překvapilo. Celé Benátky se skládají ze 118 ostrovů a veškerá doprava má lodní podobu. Dokonce i záchranka nebo pohřební služba, což mě hodně překvapilo. 

Dřív jsem si myslela, že všechno co je v Benátkách k vidění je Dóžecí palác, náměstí Sv. Marka a hodinová věž. To byla ovšem velká chyba, protože mají o moc víc co nabídnout. Hned na náměstí se nachází nádherná bazilika a ani ostatní části hlavní části Benátek po památkové stránce rozhodně nestrádají. Pokud milujete kulturu, architekturu a památky obecně, bude to pro vás jako ráj, ale i ostatní si přijdou na své. To se nebojím.

Každá ulička má své kouzlo, určitě přejdete nespočet malých mostů a uvidíte opravdu hodně gondolí - lodě typické právě pro Benátky. Ovšem dá se zde i velmi snadno ztratit, protože všechny uličky vypadají hodně podobně a některé jsou i dost úzké. 

Další nádherná památka, která určitě stojí za zmínku je most Rialto v samém srdci Benátek. Je to opravdu velká stavba vedoucí přes hlavní kanál. Denně se tam pohybuje strašně moc turistů. 

Během našeho pobytu probíhal také v Benátkách Karneval, který trvá tři týdny a končí den před popeleční středou - tudíž je to pohyblivý svátek, ale tomu jsem se rozhodla věnovat samostatný článek.

Jak jistě víte, byla jsem na horách. Konkrétně od soboty do středy. Mám totiž jarní prázdniny a letos je mám rozdělené do dvou částí, kde jsem teď už jistě víte, pokud mě sledujete na instagramu. A jaké teda hory byly? Skvělý. Ačkoli se mně strašně líbí snowboardy a učím se na něm, letos jsem zvolila lyže. A teď se už pojďme podívat na našich 5 dní na horách konkrétně den po dni.

1. DEN

První den jsme měli jediný cíl - dojet do místo a to do Krkonoš do penzionu Marienka. Vyjeli jsme kolem 3/4 na 10 a o půl třetí jsme již byli na místě. Penzion se nacházel přibližně dva kilometry od Pece pod Sněžkou. Spalo nás 6 v jednom pokoji, ale v pohodě jsme se tam vešli. Co se jídla týče, měli jsme polopenzi. Cestou jsme se ještě stavili na oběd v Jánských lázních. 

Po večeri jsme se rozhodli, že zkusíme večerní lyžování. Nebyla jsem na něm snad 7 let a bylo to skvělý. Jeli jsme na sjezdovku právě do Pece a skvěle jsme si to užili. Dvě hodiny (19:00-21:00) byly tak akorát. Kolem 11 večer jsme se ukládali ke spánku, abychom měli dost sil na lyžování.

2, 3 a 4. DEN

Lyžovací dny probíhali všechny hodně podobně, proto jsem se rozhodla shrnout je takhle pospolu. V každém sice bylo něco zvláštního, ale základ byl stejnej. Vstávali jsme tak, abychom kolem půl 9 šli na snídani a kolem půl 10 odcházeli směr svah. Chodili jsme půl kilometru ke svahu, protože autem tam nemělo cenu jet. Musím říct, že dojít tam v těch lyžarských botech byl docela hnus, ale nic, co by se nedalo přežít. Cesta tam byla vždy příjemnější než cesta zpět. 

3. den - Celý pobyt jsme měli krásné počasí, jen právě v pondělí odpoledne ne. Kupovávali jsme si celodenní a celý den bylo vždy krásně, ale tenrokát se odpoledne zatáhlo, byla mlha, strašně foukalo a sněžila. Mě osobně to přestalo bavit, protože celý den se mi špatně lyžovalo, tak jsem na ostatní počkala u Jegr stánku (ale pouze s čajem a horkou čokoládou :D) Po tém co jsme se vrátili z lyžování mně děcka (brácha, bratranec a sestřenice) vytáhli bobovat nad penzion, kde byl pořádně prudký kopec. A to bych samozřejmě nebyla jí, kdyby si něco neudělala :D. Narazila jsem si levou kyčel a pravej loket, ale nic strašnýho, každopádně modřiny tam mám. Byla jsem tak vyřízená, že jsem usnula hned po večeři, což znamená okolo 20:00.

4. den - Můj nejlepší lyžovací den. Jezdilo se mně skvěle a vzhledem k tomu, že bylo -12° zůstával sníh pěkný i do odpoledních hodin. Vážně jsem si poslední lyžovací den strašně moc užila, vydrželi jsme tam až do zavíračky a na pokoj jsme přišli úplně vyřízení, zmrzlí, ale spokojení.

5. DEN - POSLEDNÍ

Nasnídat se, sbalit, opustit penzion a směr Jánské lázně a sáňkařská dráha. Kdo jste to nikdy nezkoušeli a budete mít možnost, určitě to zkuste. Je to skvělý zážitek a doufám, že budu mít to štěstí to zkusit ještě někdy. Můžete si půjčit boby (250,- což se hodně, ale tak zážitky něco stojí no), koupíte si lístek na lanovku, která vás vyveze nahoru a pak si jen sednete na sáně a jedete 4 km mezi zasněženýma stromama. Prostě nádhera. I poslední den jsme měli štěstí na počasí, svítilo sluníčko.

Celkové shrnutí

Rozhodně jsem si celé hory užila. Penzion byl krásný čistý, snídaně formou švédského stolu, kde jste si mohli vybrat pečivo, jogurt, sýr, šunka, med a prostě taková ta klasika. Večere byly servírované, vždy měli dvě části (polívka, hlavní chod/hlavní chod, dezert), dávali opravdu velké porce, tak jsem odcházela úplně plná. Vařili vážně dobře. I Krkonoše jsou nádherné, řekla bych, že to jsou snad nejhezčí hory v Česku. Co bylo trošky špatný, tak že tam bylo strašně moc němců, ale to se dalo čekat. Každopádně už se těším na příští rok.

Vzhledem k mému předsevzetí, že budu zařazovat více vegasnkých potravin, jsem se pokusila udělat veganské muffiny. A kupodivu, sama se tomu divím, dopadly nad očekávání dobře :D. Recept je naprosto jednoduchý, jen všechno smícháte v jedné misce a je to.

První měsíc nového roku je za náma a já nemůžu ani uvěřit tomu, jak rychle to uběhlo. Říká se, že leden je pro školáky a všeobecně studenty nejhorší, protože se píšou písemky, končí první pololetí, nebo je zkouškové. Jinak to nebylo ani u nás. Bylo to opravdu docela náročné a jsem vážně ráda, že už je to za mnou. Článek s oblíbenýma věcma za leden si můžete přečíst tady a ted pojďme na celkové shrnutí uplynulého měsíce.

Jak jsem na tom s předsevzetím? Musím říct, že jsem na sebe pyšná. Zeleninu zařazuji k obědu a večeři pravidelně, alespon 100-250g, což je pro mě jako pro člověka, který byl schopný nejíst zeleninu celý týden opravdu úspěch.

Co se veganských jídel týče, tak to se mi také daří poměrně dobře. Pokoušela jsem se upéct dva veganské moučníky z čehož jeden dopadl dobře a ted druhý ani tak ne. Ale chybami se člověk učí, ne? Moc jsem si oblíbila luštěniny a nedokážu si už představit, že bych je pravideln nezařazovala do jídelníčku. 

Ještě musím říct, že jsem si zamilovala ryby a to konkrétně tuňáka s lososem. Nejraději je mám na večeři a jim je opravdu na hodně způsobů.

Jediná část, co se mně zatím nedaří, je čtení knížek. Nějak jsem se k tomu moc nemohla donutit, ale věřím tomu, že se to zlepší. Musím přečíst povinnou knížku do politologie, takže je to budou takové dvě mouchy jednou ranou. 

Kdybych měla shrnout akce v lednu. No moc jich nebylo. Snad jediná - Stužkovací ples na naší škole. Chodím na gympl a čtvrťáci měli stužkovák, na který jsem se poprvé za tři roky, co gympl navštěvuju, odhodlala jít podívat. Úplně můj šálek kávy to nebyl. Měli to pěkně zorganizované, tombola byla také dobrá, ovšem já nejsem moc plesový typ. Mnohem radši mám zábavy, nebo akce, kde se hraje víc moderních písniček, na kterých nepotřebujete někoho do páru :D.

Jednu takovou zajimavosti ale mám. Prosinec byl nabitý všema různýma akcema se kterýma bylo spojeno i poměrně velké množství alkoholu. Teda alespoň na mě (ano vím, že bych ještě vůbec neměla pít :D). Proto jsem se rozhodla, že si dám v lednu něco jako takový detox a celý měsíc nebudu vůbec nic pít. Splnila jsem to na výborou, opravdu jsem neměla jedinou kapku alkoholu a nemůžu si to vynachválit. Rozhodně budu takovéhle měsíce do roka zařazovat častěji, protože to mému organismu jedině prospělo.

Začaly mně jarní prázdniny a zrovna dneska odjíždím na hory, tak sledujte můj instagram, rozhodně tam budu přidávat nějaké fotky. Jedeme tam do středy a ve čtvrtek večer jedu zase pryč, tentokrát pouze s mamkou, ale neřeknu vám kam, to bude překvapení :).