Jak jsem našla svůj starej blog a jaký bylo moje starý já
13:12
Čau všichnii,
nezvykle se ozývám po docela krátké době od posledního příspěvku a musím říct, že tenhle článek vzniká naprosto spontáně. Abych byla upřímná, prostě sedím v pokoji u počítače, zrovna jsem přišla z venku a nějak jsem si vzpomněla na svůj starej blog. Blogů jse za svůj život vystřídala už několik, i když je mi teprve dvacet, měla jsem nejrůznější blogy - o witch :D, o celebritách, o rádoby grafika, ale nějak ve třinácti jsem si založila první jakoby deníčkovej blog.
Vždycky mě bavilo psát jen tak, bez nějakého hlubšího kontextu, i když paradoxně, když jsem ty články pročítala, měly mnohem více hlubšího kontextu než kolikrát moje články teďkom. Odkaz na ten blog, vám sem nedám, jsem ráda, že se na něj celkem zapomnělo, ale chtěla bych vám sem dát nějaké ukázky z článků.
zdroj: pinterest
Když jsem tak pročítala různé články, říkala jsem si, jak je možné, že jsem byla tak jiný člověk než jsem teď. Jasně, člověk se mění a vyvýjí, dospívá, ale tohle je extrémní a pardoxně si říkám, jestli ně ta stará Maris nebyla sympatičtější, než ta v kterou vyrostla. Bývala jsem mnohem otevřenější, měla víc kamarádů a trávila s něma mnohem víc času. Samozřejmě jsem jako holka v patnácti letech měla první lásky a prvním problémky, ale byla jsem taková veselejší. Což je fakt smutný, když se nad tím zamyslím.
Pomohlo mi uvědomit si několik věcí a to to, jak mi ta stará Maris chybí, jak mi chybí to, že jsem jezdila na zábavy a tancovala co nejvíc to šlo a zpívala až jsem druhej den nemohla mluvit (v té době mi bylo tak 15-16). Psala jsem si s několika lidma najednou a přesto jsem si s něma měla i v reálu co říct a věčně nám nedocházely témata. Jak jsem měla s kým tancovat na pomalý písničky a celkově jsem byla prostě jiná. Chci se tam alespoň z části vrátit, i kdyby to znamenalo, že mám obnovit nějký starý kontakty s lidmi, se kterýma jsem se bavila dřív. Prostě je čas na změnu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
a teď k těm ukázkám z článků
Vnitřní démon
Když jsem nad ním tak stála s tím nožem v ruce a koukala se na něj. Došlo mi, že to nechci udělat. Došlo mi, že to není správné a že já taková nejsem. Vždyť jsem ho milovala. Zranil mě, to je pravda, ale to není důvod, proč bych ho měla zabít. Bojovali ve mě dvě strany. Strany dobra a zla. A bylo jen na mě, jestli se dokážu té straně zla vzepřít. Podíval se mě a se slzama v očích mi řekl: ,,Ty taková nejsi, prosím tě, nedělej to. Nechoval jsem se k tobě správně, ale strašně mi to mrzí." Třepaly se mi ruce, nejvíce ta ruka, která svírala nůž. ,,Nejsi vrah, musíš do překonat, dokážeš to." V tu chvíli jako by se ve mě něco zlomilo. Vybavily se mi všechny krásné vzpomínky, které jsem s ním zažila. Pustila jsem nůž a rozplakala se. Obrovskou bitvu na život a na smrt, která se odehrávala uvnitř mě, vyhrála strana dobra. Naštěstí.
Vnitřní démon, to je to, co ji nutilo, aby ho zabila. Co jí našeptávalo, co všechno jí udělal a že už nemá cenu aby žil. Každý v sobě máme takového démona, ale záleží jenom na nás, jestli mu podlehneme.
Podívejte se třeba na Harryho Pottera, vzpomněla jsem si na to, protože jsem se na něj včera dívala. Taky v sobě měl zlého démona. Byl viteál a sídlil v něm kousek pošpiněné Voldemortovi duše, ale překonal to. Taky nemusel. Ale chtěl, protože veděl, že není špatný člověk. A přesně tak je to i s náma.
Přátelství - to nejcenější, co může člověk získat
Čím dál víc si začínám uvědomovat cennost svých kamarádů. Oni jsou pro mě něco, za co bych dýchala. Vážně, všichni bchom si měli vážit svých kamarádů, protože oni jsou něco jako naše druhá rodina. Vždycky jsem kamarády brala tak nějak jako samozřejmost, ale čím dál víc si začínám uvědomovat, jak jsem vlastně šťastný člověk, když je mám. Jak jsou pro mě cenní a že si jich musím vážit. Ať už mluvím o kamarádce, se kterou jsem čtyři roky seděla ve škole, nebo o holkách a klucích, se terýma trávím zábavy a díky kterým má vůbec cenu na ty zábavy chodit. A nebo taky mluvím o kamarádech z nový školy, kteří jsou někteří fakt úžasní. Mám super kamarády a nevymněnila bych je za nic ne světě. Bála jsem se, že se po základce přestaneme kamarádit a bude to jiný, ale pořád je vídám, dokonce sem našla nové kamarády. Tedy abych byla přesnější, znala jsem je, ale teprve po základce jsme si k sobě našli cestu.
A vtipná věc na závěr - výběr z 20 faktů o mně
3. Strašně ráda kamarádím s klukama
4. Moji nejlepší kamarádi jsou kluci
6. Vůbec nevím, kam půjdu na střední
7. Nemám ráda JB a 1D
8. Poslouchám rap
14. Skoro každý večer se musím dívat na film
17. Kdyby neexistovali kluci, nepřežila bych
19. Ještě nikdy jsem neměla žádnýho kluka (ani ve školce :D)
zdroj: pinterest
6 komentářů
Anooo Witch 🤣💖 já nikdy nebyla party girl a ani mě to nevadí. Řekla bych, že v poslední době jsem dost dospěla, ale určitě tomu pomohlo i odstěhování od rodičů. Já bych třeba nechtěla být jako v 15, dělala jsem určité chyby, kterých lituju a nikdy bych je už neudělala :) kdyby sis chtěla někdy napsat, tak se klidně ozvi 🥰
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Jednou za čas také narazím na své staré blogy (a že jich nebylo málo :D) a nestačím se divit. Na druhou stranu je to příjemné zavzpomínat a mrknout, co člověk dokázal vypustit do světa. :D :)
OdpovědětVymazatStaré blogy jsou fakt výborné na zasmátí a na pořádný pocit trapnosti :D já doufám, že jsem je všechny smazala, protože některé si vysloužila celkem dost posměchu v době, kdy jsem chodila na nižší gympl a starší děcka to objevili a já pak měla ve škole na chodbách peklo. :D
OdpovědětVymazatJako bych v tom viděla své mladší já! :-D Psala jsem o tom samém! Celebrity, deníček, grafika a prostě.. je neskutečný, kam až jsme to dotáhly! :-)
OdpovědětVymazatTo je hezký, kluci nejlepší kamarádi :D, ale ještě jsem žádného neměla, takový ty pochody v hlavě :)
OdpovědětVymazatJá měla jeden blog dřív... taky o celebritách.
Somethingbykate
Taky mám spoustu starých blogů, nejtrapnější z nich byl asi o Hannah Montana :D :D Bohužel je stále dohledatelný a nevím jak se ho zbavit, protože veškerá hesla a přihlašovací údaje jsem zapomněla :D
OdpovědětVymazatTravel and Eli
Děkuju za každý komentář, každý jednotlivý komentář mě potěší a i když na něj třeba neodpovím, tak jsem si ho určitě přečetla :)