Od soboty do středy jsem byla v Orlických horách. Byl jsem tam s bráchou, tetou, strejdem, bratrancem a sestřenicí. Moje mamka nelyžuje a taťka nechtěl bez mamky jet, tak nás tam jen zavezli, protože přece jenom když máte brát s sebou i jídlo, tak to zabere docela dost místa. Přespali tam a v neděli ráno jeli domů. 

1.DEN

Odjížděli jsme v sobotu přibližně kolem deváté hodiny ráno. Cestou jsme udělali jednu takovou tu klasickou zastávku, kdy se potřebujete protáhnout, odskočit si a tak. Protože jsme kolem dvanácté už dostali hlad zastavili jsme v Rychnově nad Kněžnou na oběd. Vybrali jsme restauraci, která měla krásný interiér, ale dělali tam strašně malé porce jídla (smích). Prostě jste si dali oběd, ale neměli jste ani moc pocit, že jste najedení. Každopádně jsem si dala nudle a pak ještě zmrzlinový pohár (myslím, že se jmenoval Louskáček) a bylo to výborný. 

Z Rychnova už jsme jeli přímo do Deštné, kde jsme měli ubytování. Ubytovali jsme se a já z toho byla úplně překvapená. Vždycky, když jsme byli na horách, tak jsme byli namačkaní v úplně malé místnosti, že se tam nedala skoro pohnout (smích). Tohle bylo jiný, všude bylo hodně prostoru a dokonce i obývák. Následovala krátká procházka po okolí a když jsme zjistili, že v tom hotelu je i bazén, tak jsme samozřejmě šli plavat. Na večeři jsme šli do restaurace (polopenze nám začínala až od druhého dne). 

2. DEN

Mamka s taťkem odjeli hned po snídani a my se chystali na sjezdovku. Museli jsme tedy dojíždět, asi 3 km, ale to vůbec nevadilo. Měli jsme auto pro 7 lidí, takže jsme se tam v pohodě vešli. Sjezdovka byla dobrá, lanovka byla sedačková pro dvě osoby a já měla neustálý problém při výstupu, vždycky jsem padala (smích). Celkově jsme na svahu strávili 5 hodin, z čehož jsem si odnesla tři pády a naražený pravý koleno. Na chatu jsme přijeli vyhladovělí a tak jsme se všichni vrhli na sladkou skříňku (říkám tak skříňce, kde jsou schovaný veškerý sladkosti, který jsme měli s sebou). Když jsme dostatečně nasytili naše chuťové buňky a dostatečně si odpočinuli, šli jsme do bazénu. Řeknu vám, není nic lepšího, než se po lyžovačce naložit do bazénu. Tentokrát jsme už měli večeři a musím říct, že tam vařili fakt dobře. Ať už snídaně tak večeře byly výborné a byl tam vážně velký výběr, od slaného po sladké, prostě všechno. 

3. DEN

Vstávali jsme už 7:30 abychom byli na sjezdovce co nejdřív. Udělala se strašná mlha a tak jsme se rozhodli, že si vezmeme permanentky jen na 4 hodiny. Dokážete si představit, jak se asi jezdilo. No a to bych nebyla já, kdyby se mi něco nestalo (smích). Jezdím na snowboardu a nějak jsem najela na muldu, přepadla jsem dozadu a samozřejmě jsem pod sebe strčila ruku. V první chvíli jsem myslela, že jsem si ji minimálně zlomila. Točila se mi hlava a tak jsem musela dvě kola vynechat. Koupila jsem si černý čaj a sedla jsem si na lavičku. Teta má vystudovanou zdravku, tak se na to koukla a usoudila, že to bude nejspíš jen naražený. I přesto, že mě to bolelo, tak jsem šla jezdit dál, naštěstí jsem pak už nespadla. Na chatě jsme ruku zavázali a čekali, co se z toho vyvrbí. V půl 6 jsme šli opět do bazénu, kde byla docela studená voda, tak jsme tam nevydrželi úplně dlouho. Večeře byla zase výborná a večer na pokoji jsme si dali ještě mango, kaki a pomelo (teta totiž usoudila, že musíme všechno sníst, protože zpátky pojedeme jen jedním autem, tak abychom se tam vešli). 

4. DEN

Pršelo. Ráno jsme se probudili a když jsme zjistili, že prší, tak jsme byli docela zklamaní. Rozhodli jsme se, že počkáme do 12, a že když tak pojedeme lyžovat odpoledne. Dopoledne jsme opět vyjídali sladkou skříňku (smích) a hráli karty. Kolem poledne přestalo pršet a tak jsme vyrazili. Vzali jsme si karty jen na 2 hodiny. Počasí se docela střídalo - chvíli pršelo, chvíli foukalo, chvíli byla mlha a někdy všechno dokola. Sníh byl docela mokrej, ale byla tam strašně málo lidí, což bylo super. Každopádně i před nepříznivý podmínky, jsme to vyhodnotili jako nejlepší lyžovačku. Všichni jsme byli úplně vyřízení, takže jsme dokonce vynechali i bazén.

Musím vám říct, že nacpat se 6 lidí do auta se všemi věcmi byl docela oříšek, ale zvládli jsme to a dostali jsme se domů. Vyjeli jsme ráno kolem desáté, takže kolem jedné odpoledne jsme byli u babičky, která nám uvařila svíčkovou.

Hory jsme si všichni maximálně užili a já se nasmála tak, jak už dlouho ne. Ukázalo se, že ruka bude asi v pohodě, protože teď už mě skoro vůbec nebolí. Doufám, že pojedeme na hory i příští rok, protože to bylo vážně skvělý!

Jezdíte na hory? preferujete lyže nebo snowboard? 

A jaký byl váš nejhorší úraz na svahu?